Zveřejněno
Úřad musí posuzovat stavební záměr jako celek
Ombudsmanka a její zástupce se při své činnosti opakovaně setkávají se snahou obcházet zákonné požadavky na posuzování vlivu stavebních záměrů na životní prostředí. Obvyklou metodou obcházení zákonných požadavků je schvalování stavebních záměrů po jednotlivých částech. S takovým případem se na ombudsmanku obrátili stěžovatelé, v jejichž blízkosti vyrůstá bytový komplex. Stěžovatelé napadli sdělení příslušného magistrátu, že se jedná o podlimitní záměr a proto nepodléhá zjišťovacímu řízení. Šetření jejich podezření potvrdilo.
Jednalo se o hodnocení předloženého oznámení záměru výstavby bytových domů ve smyslu zákona o posuzování vlivů na životní prostředí (zákon EIA). Stěžovatelé namítli, že dochází k obcházení právní úpravy. Poukazovali na zpracované dokumenty, v nichž je počítáno s etapizací projektu (v první etapě 313 bytů a 362 parkovacích míst, spolu s další etapou pak více než 500 bytů a tedy více než 500 parkovacích stání). Zdůraznili také existenci usnesení rady městské části, v němž se požaduje, aby obě etapy byly posuzovány společně.
Stěžovatelům se nejednalo o zamezení jakékoli výstavby v okolí, ale o věcné posouzení dopadů, jaké developerem zamýšlená stavba bude mít na život v jejich čtvrti, například z hlediska dopravy, zásobování a dalších služeb, které nejsou dimenzovány pro takový nárůst obyvatel.
Šetření zástupce ombudsmanky potvrdilo, že magistrát pochybil. Zástupce především konstatoval, že i dle údajů v oznámení developera (plocha řešeného území činí 51 499 m²) podléhal projekt minimálně zjišťovacímu řízení. Současně zdůraznil, že záměr je třeba posuzovat jako celek a nesmí docházet k jeho dělení za účelem vyhýbání se procesům dle zákona EIA. Například tím, že předmětem oznámení bude jen určitá část záměru tak, aby nepřekročila stanovené limity.
Magistrát vydáním svého sdělení toleroval postupy developera spočívající v předložení pouze první etapy výstavby zamýšleného bytového souboru. Z úřední činnosti mu však muselo být známo, že jde o záměr neúplný. Veřejnosti a samosprávám developerem prezentovaná fakta ohledně záměru (vizualizace, smlouva o rozvoji území uzavřená s městskou částí) nasvědčovaly jeho snaze o komplexní zástavbu celého území.
Magistrát pochybení připustil a uznal, že měl před vydáním svého sdělení k záměru důkladněji zkoumat další okolnosti, zejména skutečnou plochu záměru. K podobným závěrům dospělo také magistrátu nadřízené Ministerstvo životního prostředí. To konstatovalo, že obě etapy výstavby spolu úzce souvisely a ze zákona je nezbytné vyhodnotit vlivy všech souvisejících záměrů dohromady.