AKTUÁLNĚ: Proč je potřeba zrušit kojenecké ústavy (tzv. „kojeňáky“)? V novém videu to vysvětlujeme společně s dalšími odborníky

Zveřejněno Tisková zpráva

Kdyby město mělo krizové bydlení, mohly děti zůstat s matkou

K odebrání dětí matce žijící dočasně v garáži v Ústí nad Labem nemuselo dojít, kdyby existovalo sociální bydlení. Stačilo, aby mělo město k dispozici obecní byty pro řešení krizových životních situací svých občanů, hlavně rodin s dětmi, a děti mohly zůstat s matkou.

„Tento případ je smutnou ukázkou toho, jak zbytečně dochází k zásahům do života dětí a rodin. O sociálním bydlení se už desítky let stále jen mluví a mluví, ale pořád ho nemáme, a tady vidíme, kam až to vede. Maminka s dětmi neměla kam jít, azylové domy byly plné, informace o krizovém bydlení žádné, proto s dětmi dočasně skončila v garáži. Kdyby měla vyhovující bydlení, nemuselo k takové situaci vůbec dojít,“ shrnuje podstatu případu ombudsmanka Anna Šabatová.

Šetřením zjistila, že pracovníci oddělení sociálně-právní ochrany dětí Magistrátu Ústí nad Labem v práci s rodinou před a po odebrání dětí matce nepochybili. Výhrady však má k vlastnímu odebrání.

Zákon zakazuje, aby byly nedostatečné bytové a majetkové poměry jediným důvodem pro odebrání dětí z péče rodičů. Ombudsmanka po prošetření věci dospěla k závěru, že i když v tomto konkrétním případě hrály roli i další skutečnosti (např. infekční onemocnění dítěte vyžadující zvýšené nároky na hygienu), stěžejním důvodem odebrání dětí byly nedostatečné bytové podmínky. Kdyby rodina měla i jen základní, ale vyhovující bydlení, k odebrání dětí by nedošlo.

OSPOD se podle ombudsmanky snažil zabránit odebrání dětí tím, že zjišťoval volnou kapacitu azylových domů v širokém okolí. Zároveň ale neměl k dispozici informace o možnostech krizového bydlení v jednotlivých městských obvodech. Potvrdilo se to ve chvíli, kdy média začala informovat o odebrání dětí, na což ihned reagoval místostarosta městského obvodu Ústí nad Labem – město Karel Karika s nabídkou krizového bydlení. Ombudsmanka proto doporučila, aby si samospráva a OSPOD navzájem předávaly informace o potřebách občanů a možnostech obecního bydlení. Přispělo by to k řešení mnoha tíživých situací rodin s dětmi.

„Jsem ráda, že místostarosta městského obvodu zareagoval tak rychle a efektivně. Díky jeho pomoci a poskytnutí bydlení může rodina zůstat pohromadě a žít v důstojných podmínkách. Nejvíce však oceňuji, že se místostarosta již dříve zasadil o pořízení krizového obecního bytu pro občany městského obvodu, kteří potřebují okamžitou a dočasnou pomoc s bydlením. V situaci, kdy stát není schopen řešit situaci se sociálním bydlením, je to jediná cesta, jak se o své občany starat,“ ocenila ombudsmanka postup místostarosty Kariky.

I přes některé výhrady ombudsmanka ve svých závěrech šetření konstatuje, že podstatou tohoto případu je absence dostupného bydlení. To nelze dávat k tíži pracovníkům OSPOD. Jestliže město nemá k dispozici bytový fond pro řešení krizových situací zejména rodin s dětmi, znamená to, že nedostatečně plní svou povinnost pečovat o své občany a vytvářet podmínky pro uspokojování jejich potřeb, především potřeby bydlení. Ombudsmanka proto apelovala na primátorku Ústí nad Labem, aby se představitelé města začali nedostupností obecního bydlení ve městě zabývat. Zejména pro řešení akutních bytových problémů rodin s dětmi by podle ombudsmanky mělo mít město k dispozici volné byty, které by rodinám mohlo nabídnout k překlenutí jejich problémů. Předcházelo by tím zbytečným zásahům do rodinného života, jakým bylo i toto odebrání dětí.

Vytisknout

Zpět na aktuality