V dnešním podcastu se zaměříme na nejdůležitější zjištění ombudsmana ze šetření výkonu veřejného opatrovnictví. Povíme si, kdo je to opatrovník, jaké jsou jeho pravomoci a povinnosti vůči opatrovanci, ale také to, jaké jsou limity opatrovnictví. Probereme také plánované legislativní změny v této oblasti.
Dva výzkumy veřejného ochránce práv ověřovaly přístupnost veřejných budov z pohledu stavebního práva i přímo v praxi za pomoci lidí s různým postižením. Ukázalo se, že stavební úřady obcí s rozšířenou působností schvalují naprostou většinu žádostí o výjimky z bezbariérové vyhlášky. Budovy tak mohou být pro lidi s postižením obtížněji přístupné. Přímo v terénu zase testeři zjistili, že míra přístupnosti a množství překážek ve veřejných institucích se liší u jednotlivých typů postižení. Nejpřístupnější jsou budovy pro lidi s tělesným postižením. Naopak největší bariéry musí překonávat lidé s postižením sluchu.
Připojte se k nám a staňte se součástí Kanceláře veřejného ochránce práv.
Zvýšení příspěvku na péči, které v pátek odsouhlasila Poslanecká sněmovna, se nevztahuje na nejnižší stupeň I ani nepočítá s pravidelným růstem příspěvků. Podle veřejného ochránce práv je valorizace s ohledem na inflaci pro příjemce příspěvku nezbytná.
Návštěvy pracovníků Kanceláře ombudsmana v domovech se zvláštním režimem ukázaly, že život tamních obyvatel nepříznivě ovlivňuje řada okolností. Zásadní je především nedostatek personálu pracujícího přímo s klienty. Pracovníci jsou často natolik vytížení zajišťováním základní obslužné péče, jako je dopomoc s hygienou nebo se stravováním, že nemají dostatečný prostor na individuální přístup ke klientům a posilování jejich samostatnosti. Zjištění z návštěv domovů se zvláštním režimem nyní zástupce ombudsmana uveřejnil v souhrnné zprávě spolu s doporučeními pro zařízení i s návrhy systémových změn určenými Ministerstvu práce a sociálních věcí.
Veřejný ochránce práv Stanislav Křeček dnes po jednání vlády o novele zákona o veřejném ochránci práv přivítal postoj ministra pro legislativu k instituci dětského ombudsmana. Zřízení ochránce práv dětí spolu s rozšířením mandátu ombudsmana v ochraně lidských práv dnes schválila vláda.
Máte rádi památky? Poslechněte si náš nový podcast a dozvíte se, jaké povinnosti má majitel památkově chráněné stavby, jak se zachovat, když někdo památku ničí a jaké problémy s památkáři lidé nejčastěji řeší. V předstihu si připomínáme 18. dubna, kdy si slavíme Mezinárodní den památek.
Každý má právo se do veřejného připomínkování zapojit. Zjednodušený návod proto nejen lidem s postižením pomůže se v systému připomínkování zorientovat. Ve druhém letáku ombudsman vysvětluje, že požadavky bezbariérové vyhlášky stále platí.
Dnešním Mezinárodním dnem Romů ombudsman společně s vládní zmocněnkyní pro záležitosti romské menšiny zahájili několikadílný seriál na sociálních sítích. Chtějí v něm Romům vysvětlit, jak poznat diskriminaci a jak se jí bránit.
Veřejný ochránce práv Stanislav Křeček a jeho zástupce Vít Alexander Schorm na setkání s ministrem spravedlnosti Pavlem Blažkem ocenili připravovanou novelu trestního zákoníku, díky které by mělo dojít ke snížení počtu vězňů. Zabývali se také návštěvami dětí u vězněných rodičů nebo srozumitelným poučováním vězňů o jejich právech. Při diskuzi o délce soudních řízení zopakoval zástupce ombudsmana návrh, aby mimořádně rozsáhlé trestní kauzy mohly ve výjimečných případech místo okresních soudů řešit ty krajské.
Stavebnímu úřadu jsme poradili, jak řešit stížnosti obyvatel domu na byty využívané ke krátkodobému ubytování. Stěžovateli vadilo, že sousední dva byty určené k trvalému bydlení využívají krátkodobě rekreanti. Nesouhlasil s tím, že úřady dostatečně nezasáhly. Obrátil se proto na ombudsmana. Šetřili jsme postup stavebního a krajského úřadu a společně jsme našli cesty, jak takové situace zdárně řešit.
V předchozím díle jsme si povídali obecně o parkování. Dnes se zaměříme na poznatky ombudsmana z parkování v Praze a v Brně. Vysvětlíme specifika parkování osob se zdravotním postižením. A zajímavá bude také diskuze nad tím, jak se postihují parkovací prohřešky.
Na prvním letošním zasedání poradního orgánu ombudsmana pro oblast práv lidí s postižením si jeho členové zvolili priority pro letošní rok. Budou i nadále sledovat, jak se v České republice daří přeměna ústavních služeb v služby komunitní. Ta je podle Úmluvy OSN o právech osob se zdravotním postižením jednou ze základních podmínek nezávislého způsobu života a zapojení lidí s postižením do společnosti. V této souvislosti bude poradní orgán prosazovat také dostatečné finanční zabezpečení lidí s postižením v podobě invalidních důchodů a příspěvků na péči. Naváže i na své dosavadní aktivity týkající se přístupnosti a zaměří na přístupnost informací v elektronické podobě.
Pojďte si společně s námi osvěžit obecná pravidla pro parkování. Připomene si, jak funguje pravidlo tří a šesti metrů a dostaneme se také k tomu, jak je to s parkováním v jednosměrkách, slepých ulicích nebo na sídlištích.
Veřejný ochránce práv pomohl muži s lehkým mentálním postižením, který se kvůli obezřetnému jednání banky nemohl dostat ke svým penězům. Banka podle posouzení ombudsmana nevhodně reagovala na skutečnost, že má muž opatrovnici pro nakládání s majetkem v hodnotě nad dvacet tisíc korun. Zásadní ovšem je, že zároveň soud dotyčného nijak neomezil ve svéprávnosti. Ombudsman bance vysvětlil, že v takovém případě je opatrovník nápomocí, kterou člověk může, ale nemusí využít. Banka pak umožnila klientovi s účty samostatně nakládat.
Velký zájem jsme v Kanceláři ombudsmana zaznamenali o prohlídky budovy. Návštěvníky zaujala zelená přístavba a její vychytávky, ale během večerních exkurzí se zajímali také o to, co všechno ombudsman dělá. Pro některé bylo nepříjemným zjištěním, že stále nemáme dětského ombudsmana.
Osm let se příspěvek na péči ve dvou nejnižších stupních nezvýšil. Vládní koalice nyní navrhuje zvýšit příspěvek jen ve vyšších stupních. Podle ombudsmana je navýšení příspěvku nedostatečné. „Apeluji na adekvátní zvýšení příspěvků na péči ve všech stupních. Obávám se o zranitelné skupiny lidí, které momentálně nemají příliš zastání,“ uvedl ombudsman Stanislav Křeček.
V novém podcastu se dozvíte, jak postupovat, když Vám zaměstnavatel dluží mzdu. Zjistíte také, v jakých případech je možné žádat úřad práce, aby dlužnou mzdu vyplatil namísto zaměstnavatele.
Ombudsman Stanislav Křeček a zástupce ombudsmana Vít Alexander Schorm dnes představili, jak se jejich úřad připravuje na případné další rozšiřování působnosti v oblasti ochrany lidských práv. V posledních čtyřech letech ombudsman využil 38 a čtvrt milionu korun z projektu Norských fondů[1] k obohacení práce v současných agendách s lidskoprávním přesahem o řadu výzkumů, zpráv či doporučení a další aktivity zaměřené na odborníky i laickou veřejnost. I díky partnerství s norskou národní lidskoprávní institucí získali zaměstnanci Kanceláře ombudsmana zkušenosti s metodami práce typickými pro instituce s širokým mandátem k ochraně lidských práv. Využívají je už ve své současné práci, a zužitkují je především při případné proměně veřejného ochránce práv v takzvanou národní lidskoprávní instituci (NHRI) či při zřízení dětského ombudsmana. Obojí předpokládá připravovaná novela zákona o veřejném ochránci práv. Její projednání má ve čtvrtek 29. února na programu Legislativní rada vlády.
Zítra si připomínáme dvouleté výročí začátku konfliktu na Ukrajině, který si vyžádal životy mnoha lidí a dalším způsobil a způsobuje trvalé utrpení. Pojměme 24. únor jako příležitost nejen ke vzpomínce na oběti této války, ale také k vyjádření pevného závazku dále pomáhat těm, kteří to potřebují.
