Zveřejněno
Veřejná ochránkyně práv pomohla rodině v těžké životní situaci k důstojnějšímu bydlení
Obrátil se na nás stěžovatel v invalidním důchodu, jehož rodina bydlela v malém bytě 1+1 a sdílela jednu postel. Jeho osmiletý syn trpí autismem a vyžaduje nepřetržitou péči, kterou mu poskytuje matka a nemůže proto pracovat. Stěžovatel si podal žádost o větší městský byt. Po roce a půl čekání se pak obrátil na veřejnou ochránkyni práv. Poté, co se ochránkyně začala případem zabývat, město souhlasilo s přidělením odpovídajícího bytu. Panu starostovi jsme za jeho vstřícnost poděkovali a případ uzavřeli.
Narazili jsme však na nešvar mnoha českých měst a obcí. Tím jsou chybějící transparentní podmínky pro přidělování obecních bytů. Žadatelé často netuší, podle jakých kritérií jsou byty přidělovány a jaké jsou tedy jejich budoucí šance na získání obecního bytu.
S čím jsme se setkali poprvé, je vybírání poplatku za přijetí žádosti o byt. Město vybíralo několik set korun za přijetí žádosti a 50 Kč za její obnovení. Takový poplatek však nemá oporu v zákoně, není přiměřený, obvyklý ani nezbytný.
Zpoplatnění žádosti přitom může hůře dopadat na některé skupiny obyvatel – například seniory, matky samoživitelky nebo osoby se zdravotním postižením – které vymezuje antidiskriminační zákon. Město se má starat o osoby nacházející se v tíživé životní situaci. Právě pro ně však může být tento poplatek překážkou.
O našich závěrech jsme starostu informovali a doporučili mu upustit od vybírání poplatků za přijetí žádosti a zveřejnit transparentní pravidla pro přidělování obecních bytů.