Ochránkyně odsoudila zákrok policie proti seniorce

Za zcela nepřiměřený označila veřejná ochránkyně práv Anna Šabatová postup policistů proti seniorce (ročník 1949), o níž se domnívali, že je účastníkem nehody. Policista vůči ženě použil hmaty a chvaty a spoutal ji, přestože na něj nijak neútočila. Policisté ženu rovněž zajistili. K takovému postupu nebyly splněny zákonné předpoklady. Krajské ředitelství policie navíc následnou stížnost ženy vyhodnotilo jako nedůvodnou.

V srpnu loňského roku odjížděla stěžovatelka s manželem, oba v důchodovém věku, z ulice K Dolům v Praze od Obchodního náměstí, kde měli zaparkované auto. Manžel vyjížděl sám, žena na něj čekala. Ulice je na konci neprůjezdná a manžel musel auto nejprve otočit. Přitom došlo k nepatrné kolizi s jiným vozidlem, čehož si nevšiml, a stěžovatelka, která do vozu posléze nasedla, o tom neměla tušení. Kolize si ale všimli kolemjdoucí, kteří se domnívali, že chce řidič od nehody ujet, a přivolali policii.

Dvoučlenná hlídka Pohotovostní motorizované jednotky Krajského ředitelství hl. města Prahy v neprůstřelných vestách, cvičená ke zvládání agresivních osob, auto zastavila a vyzvala oba manžele k předložení občanských průkazů, aniž jim sdělila důvod zastavení a lustrace. Až na dotaz policisté stěžovatelce sdělili, že se nachází ve vozidle, které způsobilo dopravní nehodu a odjelo z místa. Vzhledem k tomu, že stěžovatelka o žádné dopravní nehodě nevěděla a nebyla jejím účastníkem, doklady policistům nepředložila a došlo ke slovní potyčce.

Stěžovatelka mezitím vystoupila a přešla k zadní části vozu. Když se začala vracet k místu spolujezdce, vyhodnotil to policista jako pokus o útěk a vyzval ji slovy: „Jménem zákona, zastavte se a předložte mi doklad totožnosti, jinak bude použito donucovacích prostředků!“ Stěžovatelka nereagovala a tak jí policista zkroutil ruce za záda a nasadil jí pouta. Zároveň jí policisté sdělili, že je zajištěna. Postup policistů nezměnil ani manžel stěžovatelky, který jim identitu manželky sděloval. Policisté stěžovatelku naložili do služebního vozidla a odvezli na služebnu.

V důsledku dvou poruch služebního vozidla jim cesta na cca kilometr vzdálenou služebnu trvala v horkém odpoledni dvě a půl hodiny. Na služebně stěžovatelka svou totožnost prokázala a byla propuštěna.

I když stěžovatelka podala na policii stížnost ihned po svém propuštění a ve vozidle policie se nacházelo záznamové zařízení, Krajské ředitelství policie hl. m. Prahy záznam nezajistilo a následně došlo k jeho přehrání. Stížnost pak byla vyhodnocena jako nedůvodná.

Podle veřejné ochránkyně práv se policie dopustila řady pochybení:

Policisté žádali prokázání totožnosti, aniž by sdělili důvody. Přitom zákonný důvod existoval – oznámené vozidlo ujíždějící od dopravní nehody se shodovalo s vozidlem, v němž stěžovatelka seděla, tj. podle zákona o Policii ČR šlo o osoby zdržující se v blízkosti místa, kde došlo ke spáchání správního deliktu.
Policista nevyužil možnosti ke zjištění totožnosti stěžovatelky na místě samém a rovnou přistoupil k předvedení. Nijak nereagoval na identifikaci stěžovatelky jejím manželem.
Policista použil pouta vůči 67leté ženě, která na něj nijak neútočila.
Policisté nebyli schopni zajistit vhodný způsob převozu stěžovatelky na služebnu, čímž nepřiměřeně prodloužili dobu jejího zajištění.
Krajské ředitelství policie hl. m. Prahy nezajistilo relevantní důkazní materiál, který byl k dispozici minimálně ještě 7 dnů od podání stížnosti.
Ředitel Krajského ředitelství policie hl. m. Prahy nesprávně vyhodnotil podanou stížnost jako nedůvodnou.

Ochránkyně doporučila proškolit policisty v oblasti prokazování totožnosti a používání donucovacích prostředků, přijmout pravidla pro případy, kdy dojde k technické závadě na dopravním prostředku převážejícím zajištěnou osobu, a rovněž alespoň částečně přehodnotit závěr o nedůvodnosti stížnosti a zaslání omluvy stěžovatelce.

S výjimkou nezajištění důkazního materiálu krajský ředitel veškerá popsaná pochybení odmítl a nepřijal žádná opatření k nápravě.