Vysoký doplatek důchodu potvrzuje úspěšnost ochránkyně

„Je to skvělý pocit, když se nám podaří někomu takhle hmatatelně pomoci. U podobně vysokých doplatků je ale třeba vždy myslet na to, že jde o peníze, které měl ten člověk celé roky dostávat, a že se nyní dočkal spravedlnosti, když předtím skoro živořil,“ shrnuje veřejná ochránkyně práv Anny Šabatová výsledek případu třicetiletého muže, který z důvodu nesprávně stanoveného data vzniku invalidity pobíral velice nízký invalidní důchod. Ten podle jeho opatrovnice nestačil pokrýt ani základní potřeby a vynucená snaha přilepšit si zvýšením pracovního úvazku v chráněné dílně vedla ke zhoršení jeho zdravotního stavu a hospitalizaci.

Jak ochránkyně zjistila, posouzení zdravotního stavu stěžovatele nebylo řádně odůvodněné. Zásadním pochybením však bylo stanovení data vzniku plné invalidity ke dni posudkového jednání, přestože onemocnění způsobující invaliditu bylo objektivně zjištěno přinejmenším rok předtím. Na základě podnětu ochránkyně proto Česká správa sociálního zabezpečení provedla mimořádnou kontrolní prohlídku, kterou bylo datum vzniku plné invalidity stanoveno k roku 2003 (dva roky před původní datum), což v případě stěžovatele také znamenalo, že mu náležel plný invalidní důchod jako mladému invalidovi (u mladých invalidů je důchod poskytován v průměrné výši).

Ačkoli bylo pochybení České správy sociálního zabezpečení novým posouzením zdravotního stavu napraveno, ochránkyně nesouhlasila s tím, že doplatek byl stěžovateli přiznán jen za posledních 5 let zpátky, od ledna 2010. ČSSZ totiž odmítala uznat, že původní chybné rozhodnutí vydala v důsledku nesprávného úředního postupu – pak by musela doplatek důchodu poskytnout nikoli jen 5 let zpátky, ale ode dne, od něhož důchod nebo jeho zvýšení náleží (nejdříve ale od 1. 1. 2006). Ochránkyně se proto obrátila na Ministerstvo práce a sociálních věcí, které se nakonec s jejím názorem ztotožnilo. Česká správa sociálního zabezpečení pak stěžovateli poskytla doplatek důchodu od roku 2006.

Podněty týkající se invalidních důchodů patří k nejčastějším, kterými se veřejná ochránkyně zabývá. V loňském roce se na ni v této věci obrátilo 167 stěžovatelů, v letošním roce jich bylo už 140. Lidé obvykle nesouhlasí s posouzením zdravotního stavu a stanovením stupně invalidity. Právě neúplnost a nedostatečné odůvodnění závěrů posouzení zdravotního stavu bývá spolu s nesprávným stanovením data vzniku invalidity nejčastěji zjištěným pochybením. Ve většině případů se ale daří zajistit nápravu, takže se tato oblast činnosti ochránkyně řadí k nejúspěšnějším. I když obvykle rozdíly ve správné výši přiznaných důchodů a doplatků na důchodu nebývají tak vysoké, jako tomu bylo v tomto případě, desetitisícové doplatky nejsou žádnou výjimkou.