Zveřejněno
Mezinárodní den památek: ombudsman dlouhodobě upozorňuje na častou nečinnost úřadů
Mezinárodní den památek se slaví od roku 1982 vždy 18. dubna, tedy dnes. Vyhlásilo jej UNESCO, které dohlíží nad světovým kulturním dědictvím. Veřejný ochránce práv se během své existence zabýval mnoha případy chátrajících budov, které spadaly pod památkovou ochranu. Velmi často musel bohužel konstatovat pochybení úřadů, které svůj dohled nad památkovou péčí vykonávaly pouze formálně a nesnažily se aktivně dotčené objekty v soukromém vlastnictví zachránit. Příkladem z minulosti jsou například Lázně Kyselka, železniční stanice v Děčíně nebo zateplení neorenesanční budovy U Zlaté koule v Olomouci.
Lázním Kyselka se ochránce věnoval již v roce 2009. Tehdejší stav nemovitostí byl havarijní a nebyly ani zahájeny žádné práce směřující k opravě či údržbě objektů, z nichž se lázeňský areál skládá.
Ochránce konstatoval, že v daném případě stát a jeho orgány na úseku státní památkové péče při výkonu památkové ochrany bývalých lázní v Kyselce, jakož i areálu Mattoniho továrny, zcela selhaly.
Pokud má stát zájem na tom, aby určité stavby podléhaly památkové ochraně, je nepochybně jeho povinností dohlédnout na to, zda vlastník těchto objektů řádně plní své povinnosti udržovat tyto stavby v dobrém stavebně-technickém stavu. Neplní-li vlastník povinnosti, je nutné, aby konal stát a jeho orgány. Svou aktivní činností v zájmu zachování památkově chráněných objektů musí stát zajistit jejich řádnou údržbu a ochranu před znehodnocením nebo poškozením.
Obecní úřad obce s rozšířenou působností a, jde-li o národní kulturní památku, krajský úřad, může rozhodnout, že se nezbytná opatření pro zabezpečení kulturní památky provedou na náklad jejího vlastníka. Je tedy v možnostech státu objekty opravit a náklady následně vymáhat po vlastníkovi stavby. K tomu však bohužel nedošlo.
Orgány státní památkové péče nebyly ve vzájemné součinnosti schopny zajistit ochranu památkově chráněným objektům tvořícím areál bývalých lázní a areál Mattoniho továrny a dosáhnout zjednání nápravy ve věci jejich závadného stavebně-technického stavu.
V průběhu našeho šetření došlo ke změně vlastníka většiny památkově chráněných budov v areálu bývalých lázní, kterým se stala obecně prospěšná společnost Lázně Kyselka o.p.s. Ta postupně provádí záchranné práce.
Železniční stanice bývalé Rakouské severozápadní dráhy v Děčíně
Železniční stanici v Děčíne se ochránce věnoval v roce 2013. Tato památka byla Národním památkovým ústavem vedena mezi „nejohroženějšími nemovitými kulturními památkami“.
Na jaře 2010 se na objektu vinou dlouhodobé neúdržby, zatékání a činnosti biotických škůdců zřítila část střechy. V roce 2012 nedošlo k žádným změnám stavu. Skutečnost, že se střecha propadla a do budovy dlouhodobě zatékalo, potvrzuje, že vlastník nádraží o řádný stav objektu nepečoval.
Na základě našeho podnětu se do věci vložil tehdejší ministr kultury. Plnění povinností vyplývajících pro vlastníka památkově chráněné budově se stalo předmětem kontroly ze strany Památkové inspekce. Při generálním ředitelství Národního památkového ústavu pak byla zřízena Komise pro ochranu památkového fondu v oblasti železniční dopravy.
Díky šetření ombudsmana a následné kontrole ze strany Památkové inspekce bylo provedeno elektronické zabezpečení objektu proti vniknutí nepovolaných osob a oprava části střech a komínů.
Dům U Zlaté koule v Olomouci
Jedná se známý případ z minulého roku, kdy zdobenou neorenesanční fasádu překrylo polystyrenové zateplení a křiklavé barvy.
Stavební úřad přijal argumentaci majitele, že se jedná jen o udržovací práce. Na ty není potřeba stavební povolení ani ohlášení, proto úřad nezasáhl. Jak ale upozornila veřejná ochránkyně práv, pokud dochází ke změně vzhledu budovy, měl by stavební úřad posoudit, zda plánované změny nenaruší urbanistické a architektonické hodnoty stávající zástavby.
Stavební zákon poskytuje obcím dostatečné nástroje, aby mohly chránit architektonicky cenné stavby na svém území.
K posouzení souladu stavby s urbanisticko-architektonickým charakterem okolní zástavby si stavební úřad může vyžádat podklady od stavebníka a vyjádření dalších dotčených orgánů. Na jejich základě pak posoudí, zda je chystaná stavební změna v pořádku. Pokud by stavebník rozhodnutí úřadu nerespektoval nebo chystané změny předem neohlásil, hrozí mu pokuta a nutnost již provedené nepovolené stavební změny odstranit, případně mu stavební úřad může uložit povinnost obnovit předcházející stav stavby.
Dům U Zlaté koule nebyl kulturní památkou, ale stavbou s autenticky dochovanou neorenesanční fasádou. Na základě podnětu ombudsmana vedl stavební úřad s majitelem řízení o odstranění stavby. Fasádu však majitel v důsledku zateplení zničil a nebylo ji možné obnovit. Změnu fasády proto úřad dodatečně povolil a za nepovolené stavební práce udělil majiteli pokutu.
Dům U Zlaté koule se již zachránit nepodařilo, ale do budoucna tato kauza alespoň poskytla obcím a stavebním úřadům návod, jak zničení cenných budov zabránit.
Závěrečné zprávy z šetření:
Lázně Kyselka - závěrečné stanovisko
Železniční stanice bývalé Rakouské severozápadní dráhy v Děčíně - zpráva o šetření