Zveřejněno
Invalidní důchod není důvodem pro nevyplacení prémií
Zaměstnavatel má právo hodnotit pracovní výkony jednotlivých zaměstnanců a podle toho rozhodovat o výši prémií či osobního příplatku. Současně ale musí respektovat princip spravedlivé odměny a rovného zacházení se zaměstnanci.
Ačkoli je rozlišování z důvodu zdravotního postižení nezákonné, dochází k němu. Potvrzuje to více než desítka lidí se zdravotním postižením, kteří se v posledních dvou letech na ochránkyni obrátili se stížností na zaměstnavatele. Ti jim odepřeli nebo výrazně snížili prémie nebo osobní příplatky, v některých případech dokonce přímo s odůvodněním, že tyto části mzdy zaměstnanec nepotřebuje, protože pobírá invalidní důchod.
V jednom z šetřených případů zaměstnanec se zdravotním postižením prokazatelně odpracoval pro zaměstnavatele více hodin než jeho kolegové, přesto dostal téměř třikrát méně peněz na prémiích. Jiný stěžovatel měl podle pracovní smlouvy dostávat prémie v podobě procent z tržeb, ale oproti svým zdravým kolegům je dostával výrazně nižší s odůvodněním, že prémie nepotřebuje, protože pobírá invalidní důchod. Další zaměstnankyně v administrativě namítala, že jejím zdravým kolegům se stejnou pracovní náplní a pracovním úvazkem poskytuje zaměstnavatel nejen prémie, ale i další benefity, zatímco ona dostává jen minimální mzdu, a to ještě sníženou, protože pobírá invalidní důchod.
Pokud zaměstnavatel vyplácí nižší prémie, protože zaměstnanec pobírá invalidní důchod, dopouští se přímé diskriminace a zaměstnanec se může bránit podáním antidiskriminační žaloby k soudu. V praxi však k takovému řešení nedochází. Obtíže s uplatněním se na pracovním trhu vedou k tomu, že si lidé se zdravotním postižením uvědomují diskriminační jednání, ale často rezignují na obranu svých práv z obav před ztrátou zaměstnání. O to důležitější je proto podle ochránkyně činnost oblastních inspektorátů práce a systematické potírání nerovnosti v odměňování. Inspektoráty by se měly důsledně zabývat všemi podezřelými důvody, kterými zaměstnavatelé nerovné odměňování vysvětlují. Nedostatečné či chybné posouzení totiž ve výsledku protiprávní jednání zaměstnavatelů legitimizuje.
Podle našich zjištění řešily oblastní inspektoráty práce v roce 2014 365 podnětů s námitkou diskriminace. Počet od roku 2010 stoupal, poklesl až v roce 2014.