Zveřejněno
Diskriminace z důvodu náboženství se v agendě ochránce takřka nevyskytuje
Případ studentky, která chtěla chodit do školy s šátkem pokrývajícím její vlasy, ochránkyně ukončila zprávou v roce 2014. Zda může školní řád omezovat Listinu základních práv a svobod, o tom rozhodne soud. Případ budí tolik pozornosti také proto, že je v České republice ojedinělý. Na veřejného ochránce práv se v posledních letech s podobným tématem nikdo neobrátil.
V agendě oddělení rovného zacházení se podněty spadající do oblasti diskriminace z důvodu náboženství téměř nevyskytují. Několik případů ročně, které v této oblasti řeší, se pak obvykle týká jiných náboženství, než je tolik diskutovaný islám.
Podněty z roku 2015:
- cizinec si stěžoval na diskriminaci ze strany bytového družstva, považovali jej za muslima, on sám se hlásil k pravoslavné církvi – diskriminace se neprokázala;
- muž si stěžoval, že nebyl 12 x vybrán ve výběrových řízeních na pozici redaktora televize z důvodu svého světonázoru – podezření nebylo ničím podloženo;
- stěžovatelka měla podezření, že s ní pracovnice OSPOD jedná diskriminačně z důvodu náboženství a nevěnuje pozornost výhrůžkám, kterým s dětmi čelila – stěžovatelce jsme nabídli pomoc, poskytli jí informace o všech jejích možnostech, případ byl odložen, protože stěžovatelka nereagovala na pokusy o další komunikaci;
- žáci si stěžovali na učitele, který během vyučování vulgárně urážel vegetariány či jehovisty – žákům jsme poradili, jaké mají v této situaci možnosti;
- v dalších případech se jednalo o situace, kdy stěžovatelé mylně pokládali svůj postoj za světonázor či náboženství, tak jak je charakterizoval Evropský soud pro lidská práva – případy byly odloženy.
Za rok 2015 jsme řešili pouze jeden případ, který by se dotýkal náboženství a školství. Nejednalo se však o exponovaný islám. V roce 2014 jsme v této oblasti neobdrželi žádný podnět, to stejné se týká letošního roku.
Právničky a právníci veřejného ochránce práv si nejsou vědomi ani neformálních dotazů či telefonátů, které by alespoň vzdáleně připomínaly téma „speciálních požadavků“ muslimů na vzdělávání. Totéž lze tvrdit také o jakékoli jiné náboženské skupině.
Výroky JUDr. Stanislava Křečka v rozhovoru pro Novinky.cz (20. 11. 2016), ze kterých vyplývá, že je takových případů naopak více nebo že jich bude přibývat, nelze nijak doložit. Veřejná ochránkyně práv proto výroky svého zástupce nemůže potvrdit, přičemž připomíná, že JUDr. Křeček se agendě antidiskriminačního práva v Kanceláři nevěnuje, neboť k tomu nebyl pověřen.
Podněty z oblasti diskriminace za rok 2015
