Čtvrtý díl Ochránce

Povolování silnice v rozporu s územním plánem

Pan Š. se na ochránce obrátil se stížností proti postupu stavebního úřadu Městského úřadu Nové Město nad Metují a Krajského úřadu Královéhradeckého kraje ve věci umístění stavby „Silnice I/14 Nové Město nad Metují – přeložka“ mimo jiné na jeho pozemcích. Namítal, že stavba, tak jak je plánována, je v rozporu se schváleným územním plánem. Stavební úřad podle něj protahuje územní řízení (místo toho, aby stavbu rovnou odmítl, protože odporuje územnímu plánu) a oddaluje rozhodnutí do doby, než by se investorovi podařilo dosáhnout změny územního plánu, aby mohl stavbu realizovat. Stěžovatel se také obával budoucího vyvlastnění svých nemovitostí.

Dle stavebního zákona musí mít žadatel o vydání územního rozhodnutí vlastnické právo, smlouvu nebo doklad o právu provést stavbu na pozemku. Neplatí to, lze-li pozemek nebo stavbu vyvlastnit. Práva k pozemkům a stavbám, které jsou potřebné pro veřejně prospěšné stavby, lze odejmout nebo omezit, ale pouze tehdy, pokud jsou tyto stavby vymezeny v územním plánu. Stavební úřad pak musí v územním řízení posoudit soulad záměru investora s vydaným územním plánem.

V tomto případě ale stavební úřad v územním řízení posuzoval stavební záměr ve vztahu k územnímu plánu, který ještě nebyl vydán.

Odškodnění za nefungující registr vozidel

Stěžovatelka uplatnila u ministerstva dopravy nárok na náhradu škody za nefungující Centrální registr vozidel. Ani po více než půl roce se nedočkala rozhodnutí, proto se obrátila na ochránce se stížností na průtahy.

Ministerstvo je vysvětlovalo množstvím uplatněných nároků, které si vyžádaly personální opatření. Konkrétní žádost stěžovatelky ministr osobně prověřil a dohlédl na její brzké vyřízení.

Ze zákona o odškodňování vyplývá, že žádost musí být vyřízena do 6 měsíců ode dne jejího uplatnění a stěžovatel musí být v této lhůtě vyrozuměn. Podle Desatera dobré praxe při odškodňování, které veřejný ochránce práv formuloval, to znamená, že do 6 měsíců musí ministerstvo žadateli odpovědět, jestli jeho žádosti vyhoví, či nikoliv. Pokud z vážných důvodů nemůže ministerstvo věc vyřídit ve lhůtě 6 měsíců, vyrozumí žadatele o důvodech zpoždění a termínu, kdy lze stanovisko ministerstva očekávat. Současně je povinností ministerstva poučit žadatele o jeho právu domáhat se odškodnění u příslušného soudu.“

Ministerstvo dopravy uznalo své procesní pochybení, spočívající v nevyřízení Vašeho nároku včas. Připustilo, že žádosti týkající se odškodňování za selhání centrálního registru vozidel obecně nebyly vyřizovány v souladu s principy dobré správy.

Diskriminace v přístupu k zaměstnání z důvodu věku

Na ochránce se obrátil muž, který uváděl, že je mu 56 let a už dlouho marně hledá práci. Hlásí se na pozice, které odpovídají jeho znalostem a zkušenostem, splňuje i další podmínky výběrových řízení a rovněž v životopise uvádí svůj věk. Vždy byl odmítnut, aniž by postoupil do užšího výběru, tedy že by se zúčastnil například pohovoru či jiné formy testování odborné způsobilosti. Svůj neúspěch přičítá diskriminaci z důvodu věku. O prošetření požádal v případě jedné z firem, kde byl rovnou odmítnut, přestože splňoval všechny podmínky.

Zaměstnavatel má při výběru zaměstnanců širokou volnost, kterou ale omezuje zákon o zaměstnanosti zákazem jakéhokoli diskriminačního jednání. Hrozí mu za to sankce až do výše 1 milionu Kč. Na výběrové řízení dopadá také antidiskriminační zákon, kde jedním ze zakázaných diskriminačních důvodů při výběru zaměstnanců je i věk.

Jelikož stěžovatel naplnil veškeré stanovené podmínky, a přesto nebyl ani přizván k pohovoru, lze takové jednání považovat za zacházení méně příznivé, než zacházení s jinou osobou ve srovnatelné situaci (jiní uchazeči, kteří stejně jako stěžovatel splňovali zadané podmínky, k pohovoru přizváni byli). Na dotčenou pozici byli vybráni lidé ve věku 37 a 36 let, přičemž zaměstnavatel neuvedl kritéria, podle nichž byli uchazeči vybráni, lze se tedy důvodně domnívat, že v případě stěžovatele došlo k diskriminaci z důvodu věku.

Rozhodnout, zda se zaměstnavatel dopustil porušení zákona o zaměstnanosti, může inspektorát práce. Doporučili jsme proto stěžovateli, aby podal podnět příslušnému oblastnímu inspektorátu k prošetření této záležitosti. Otázku, zda se zaměstnavatel dopustil diskriminace stěžovatele z důvodu věku, může soud. S ohledem na naše zjištění jsme stěžovateli doporučili zvážit možnost podání žaloby.

Podívejte se na tento díl v archívu ČT: http://www.ceskatelevize.cz/porady/10363268581-ochrance/314281381960004/