Vyhledávání
Filtr témat
 
informační linka
+420 542 542 888

Elektronický zpravodaj

Pro přihlášení k odběru našeho elektronického zpravodaje zadejte svůj email.

Aktuálně > Tiskové zprávy 2015 > Zápisy prvňáků pod tlakem – ředitelé musí zajistit rovnost dětí

Zápisy prvňáků pod tlakem – ředitelé musí zajistit rovnost dětí

15. ledna 2015

Právě začínající zápisy do prvních tříd staví ředitele některých základních škol před složitou otázku. Počet přihlášených dětí často přesahuje kapacitu škol a ředitelé musí rozhodovat, které z dětí přijmou a které ne, aniž by jednali protiprávně.

V celorepublikovém měřítku sice kapacity základních škol dostačují, ale praxe ukazuje, že zejména v místech s vysokou koncentrací obyvatel rodiče mnohdy jen obtížně hledají dostupnou základní školu. Problémy navíc umocňuje fakt, že do škol aktuálně míří populačně silné ročníky. Dlouhodobě je obzvlášť vážná situace v základních školách v oblasti kolem Prahy.

Ačkoli primární odpovědnost za kapacitu jednotlivých škol nesou obce, část odpovědnosti leží i na vládě, která nastavuje systém a podmínky. Veřejná ochránkyně práv si je vědoma, že vláda např. aktuálně schválila program na poskytování finančních dotací ze státního rozpočtu a strukturálních fondů EU na rozvoj kapacit mateřských a základních škol. Intervence státu, který břímě zajištění povinné školní docházky přenesl na samosprávu, však přichází se zpožděním, takže v letošních zápisech si musí ředitelé škol s přetlakem dětí poradit sami.

Ochránkyně proto apeluje na obce, aby sledovaly situaci svých škol a byly schopny pružně zareagovat na nutnost navýšit kapacitu školy podle aktuálních potřeb. Současně chce upozornit na to, že některé postupy, které ředitelé při rozhodování o přijetí používají, nejsou vhodné a mohou být v rozporu se zákonem. Ředitel rozhoduje jako správní orgán a musí tedy striktně dodržovat zásady zákonnosti a ctít princip rovnosti účastníků řízení. Nemůže tedy činit víc, než mu zákon ukládá a umožňuje.

Podle ochránkyně by stát měl minimalizovat rozdíly mezi školami a zabránit tak „migracím“ žáků. Ředitele by měli respektovat zákon a princip rovného zacházení. „Není horší pocit a větší rána pro motivaci, než když dítě hned na začátku svého vzdělávání zažije neúspěch, který přitom nemá souvislost s jeho schopnostmi, dovednostmi a zájmem učit se,“ konstatuje ochránkyně.

Uměle vyvolaný přetlak

Zajistit dostatečné kapacity pro základní vzdělávání je zákonnou povinností obce. Má-li obec více škol, pak obecně závaznou vyhláškou vymezí tzv. školské obvody. Děti přihlášené k trvalému pobytu ve školském obvodu mají na přijetí ve spádové škole přednostní právo. Teprve když to kapacita školy dovolí, může škola přijímat i děti z jiného školského obvodu. Samosprávy by proto měly sledovat populační vývoj na svém území a pružně na něj reagovat např. rozšířením kapacity škol, reorganizací školských obvodů, uzavřením veřejnoprávních smluv s okolními obcemi apod. Jako vhodné a žádoucí se veřejné ochránkyni práv jeví vymezovat školský obvod pro každou školu zvlášť, nikoli jeden společný pro více škol.

Ani zodpovědný přístup obcí nemusí stačit. „Především vyhlášené a žádané školy se setkávají s případy, kdy rodiče přihlásí dítě k trvalému pobytu ve školském obvodu školy, aby mu zajistili přednostní právo na přijetí,“ vysvětluje veřejná ochránkyně práv Anna Šabatová a dodává: „Jsem přesvědčena, že jde o zneužití práva ze strany rodičů. Školy, jejichž kapacita vyhovovala situaci ve školském obvodu, se dostávají pod tlak žádostí dětí, s nimiž se počítalo ve školách v jiných obvodech. Tento stav navíc může kvalitní a žádané školy zcela paralyzovat.“ Ředitelé přitom nemají právní nástroje k ověření, zda nejde o účelové jednání. Pokud by chtěl ředitel odmítnout dítě, které rodič přihlásil k trvalému pobytu ve školském obvodu školy účelově, musel by své zamítavé rozhodnutí podložit důkazy a přesvědčivě ho odůvodnit. V opačném případě by bylo rozhodnutí nezákonné a mohlo by být krajským úřadem nebo soudem zrušeno.

Které dítě přijmout, které odmítnout?

Školský zákon ředitelům v jejich rozhodování nedává příliš možností. Hovoří totiž pouze o přednostním přijetí dětí z tzv. školského obvodu. Nespecifikuje ale, jak má ředitel postupovat, jestliže i počet dětí ze školského obvodu přesahuje kapacitu spádové školy. Podle zjištění veřejné ochránkyně práv Anny Šabatové si ředitelé snaží vypomáhat formulováním dalších kritérií, která nejen nemají oporu v zákoně, ale někdy navíc nevhodně rozlišují děti z různého sociálního či kulturního prostředí. V praxi se vyskytují především tato kritéria: datum a čas přijetí přihlášky, test školní zralosti, sourozenec ve škole (nebo dokonce „bezproblémovost“ staršího sourozence ve škole), vzdálenost bydliště od školy, absolvování mateřské školy při ZŠ, trvalé bydliště rodičů ve spádové oblasti aj.

Datum přijetí přihlášky

Ochránkyně nesouhlasí s názorem některých žádaných škol, že by o přijetí do první třídy měl rozhodovat čas přijetí přihlášky podle hesla „kdo dřív přijde…“ V důsledku této praxe pak před školami vznikají nedůstojné fronty čekajících rodičů dlouho před otevřením školy (jak popsala představitelka samosprávy obce v pražském okrese, „v den zápisu stojí před školou fronta od 4:30 ráno“). S tím je spojena i rostoucí rivalita mezi rodiči, která se negativně dotýká nejen školy, ale i dětí. Školský zákon přitom jednoznačně hovoří o povinnosti zákonného zástupce dítěte, které má nastoupit k povinné školní docházce, aby dítě přihlásil ke vzdělávání v době od 15. ledna do 15. února rozhodného roku. Ředitel školy má pro toto časové rozmezí stanovit místo a dobu zápisu a oznámit to způsobem místně obvyklým. I poslední přihláška ke vzdělávání přijatá v rámci termínu zápisu má tedy stejnou váhu jako první a zájemci o vzdělávání by se mělo dostat stejného zacházení.

Test školní zralosti

Test, který je součástí zápisu do první třídy, by měl hravou formou prověřit školní zralost dítěte a vést k doporučením rodičům, jak dítě vhodně připravit na školní docházku. Výsledkem „testování“ tak může být například doporučení návštěvy logopedické ambulance, pedagogicko-psychologické poradny, zaměření se na rozvoj dosud nedostatečných schopností, znalostí či dovedností dítěte apod.

Ochránkyně se však v rámci své činnosti setkala se situací, kdy „úspěšnost“ v bodovaném testu školní zralosti byla kritériem pro výběr dětí ze školského obvodu při nedostatečné kapacitě spádové školy. Ve své podstatě ředitel vybíral ze spádových dětí ty „nejlepší“ a ostatní po nepřijetí odkázal na jinou školu. Tento postup je běžný v případě středního či vysokoškolského vzdělávání. Základní vzdělávání má ale jiné postavení, proto ochránkyně vnímá tuto formu výběru dětí jako nevhodnou: „Základní školy nejsou výběrové a stát dítěti garantuje, že může plnit povinnou školní docházku ve své spádové škole. Všechny „spádové děti“ navíc mají mít stejnou právní jistotu, že mají stejné právo na přednostní přijetí. Není tedy možné mezi nimi rozlišovat na základě znalostí či dovedností, které mají v době zápisu, tj. půl roku před zahájením školní docházky. V první třídě je pak s dětmi třeba individuálně pracovat a případně jim nabídnout takovou podporu, aby mohly naplno rozvinout svůj vzdělávací potenciál“

V této souvislosti ochránkyně navíc podotýká, že některé nekvalitně zpracované či nevhodně interpretované testy školní zralosti mohou obsahovat i kulturně nekorektní úkoly, které mohou děti z jiného kulturního prostředí znevýhodňovat. Podle ochránkyně by bylo vhodné, aby škola na základě odborně vedeného „testování“ poskytla rodičům zpětnou vazbu, na jejímž základě budou moci rodiče vhodně dítě připravovat na nástup do školy. „Hodnocení školní zralosti jako kritéria pro přijetí či nepřijetí dítěte považuji za krajně nevhodné a protiprávní. Jestliže se dítě podle testu jeví nezralé, je povinností školy informovat rodiče o možnosti odkladu povinné školní docházky. Je však výhradně na rodiči, jestli o odklad požádá nebo ne. Ředitel sám nemůže výsledkem z testu školní zralosti odůvodňovat správní rozhodnutí o nepřijetí dítěte do první třídy,“ uzavírá ochránkyně.

Tvrdé, ale transparentní řešení

Ochránkyně si je vědoma, že ředitelé jsou v nelehké situaci, jestliže počet spádových dětí s přednostním právem na přijetí přesahuje kapacitu školy. V první řadě by ředitelé v takové situaci měli jednat se zřizovatelem o možném navýšení kapacit – například o reorganizaci a nalezení prostor pro vytvoření tříd v rámci školy nebo o nalezení vhodných prostor v jiných budovách. Jestliže toto řešení není možné, doporučuje veřejná ochránkyně práv řediteli školy transparentní losování za přítomnosti zákonných zástupců dětí. Z pohledu rodičů se toto řešení může jevit tvrdé, protože rozhodování staví na prvku náhody, ale s ohledem na platnou právní úpravu se losování jeví ochránkyni jako nejobjektivnější a nejspravedlivější. Nepřijatým spádovým dětem pak musí obec zajistit plnění povinné školní docházky v základní škole zřizované jinou obcí nebo svazkem obcí, v případě měst v jiném školském obvodu.

Současně ochránkyně doporučuje ředitelům škol dopředu zveřejnit informace o počtu otvíraných tříd, počtu přijímaných žáků, o zákonných podmínkách, podle kterých se bude rozhodovat. Každý rodič má právo na písemné rozhodnutí. Je-li zamítavé, má právo se odvolat ke krajskému úřadu a poté je oprávněn podat správní žalobu.

Konflikty mezi rodiči

Rozhodování může ředitelům zkomplikovat i neshoda mezi rodiči dítěte. Oba rodiče zastupují dítě společně, i když za ně bude jednat jen jeden z nich. V takovém případě se předpokládá, že jedná se souhlasem druhého. Ředitel školy tedy o svém rozhodnutí vyrozumí toho z rodičů, který dítě v žádosti o přijetí do školy zastupoval. Ochránkyně se však setkala s několika případy, kdy rodiče nežili společně a neshodli se v názoru na výběr školy. Případy se týkaly přeřazení dítěte na jinou školu, ale analogicky je možné je vztáhnout i na zápis do první třídy. Druhý rodič vždy namítal, že s výběrem školy nesouhlasil, nebyl o rozhodnutí o přijetí či přeřazení dítěte informován a nemohl uplatnit své rodičovské právo.

Z hlediska občanského zákoníku postupuje ředitel v dobré víře, že oba rodiče jsou ve věci zajedno, i když žádostí výslovně projevil vůli jen jeden z nich. Pokud by mu však neshoda rodičů byla známa, tj. dozvěděl by se o ní před zahájením nebo v průběhu správního řízení, nebo pokud by měl důvodné pochybnosti o shodě mezi rodiči, musí řízení přerušit a odkázat rodiče na soud.

Do doby soudního rozhodnutí však může dojít k ohrožení nejlepšího zájmu dítěte. Například by mohlo být ohroženo zahájení jeho povinné školní docházky. V takovém případě by měl soud vydat předběžné opatření, kterým dítěti umožní školní docházku do doby, než budou poměry dítěte upraveny rozhodnutím soudu. Ve výjimečných situacích, kdy by hrozilo, že dítě nebude moci zahájit školní docházku, může takové předběžné opatření vydat i ředitel školy.

Sdílet stránku 
Blind Friendly Web – přístupnost webových stránek pro nevidomé a slabozraké blind friendly web
vyrobila Omega Design
Tisk  -  Mapa webu  -  O webu  -  Kontakty  -  Přístupnost webu  -  RSS - Tiskové zprávy  -   RSS - Aktuality z detencí
© Kancelář veřejného ochránce práv