AKTUÁLNĚ: Українці, увага! Тут ви можете знайти важливі посилання з інформацією про ваше перебування в Чеській Республіці.

Zveřejněno Tisková zpráva

Úspěch ochránkyně v odškodňování za nečinnost úřadů

Ministerstvo dopravy přistoupilo na doporučení ochránkyně a začne lidi odškodňovat za nečinnost úřadů. Po Ministerstvu práce a sociálních věcí, které od loňského roku dobrovolně odškodňuje za nesprávný úřední postup, tak ochránkyně dosáhla dalšího úspěchu ve prospěch lidí, kteří měsíce i roky marně čekali na úřední rozhodnutí ve své věci a celou dobu museli žít v nejistotě a stresu.

Pokud stát nedokáže zajistit, aby úřady rozhodovaly v zákonných lhůtách, měl by poskytovat přiměřené zadostiučinění za nemajetkovou újmu, která mohla účastníkům řízení nečinností úřadů vzniknout. Na tomto stanovisku se shodli všichni dosavadní čeští ombudsmani. Už v roce 2010 proto vzniklo desatero dobré praxe pro posuzování žádostí o odškodnění s doporučením, aby se jím ministerstva řídila. Odškodňovat postupně začalo například Ministerstvo spravedlnosti nebo Ministerstvo vnitra, ale v jiných oblastech stále zůstávaly případy, kdy stát vůči občanům selhal, aniž by byl ochotný to připustit a chyby napravit.

Veřejná ochránkyně práv Anna Šabatová nyní dosáhla toho, že nejprve Ministerstvo práce a sociálních věcí začalo dobrovolně poskytovat přiměřené zadostiučinění za průtahy v důchodových a dávkových řízeníchnově začne odškodňovat i Ministerstvo dopravy. To až dosud odmítalo vyplácet finanční zadostiučinění dokonce i za zjevnou několikaletou nečinnost úřadů a odkazovalo lidi na soud. Po opakovaných doporučeních ochránkyně však změnilo svůj názor a vydalo směrnici, podle které je nepřiměřeně dlouhé řízení důvodem k finančnímu zadostiučinění. Jeho základní částka je stanovena na 15 000 Kč za rok řízení a ministerstvo navíc správně zdůrazňuje, že je třeba vždy přihlížet k celkové době trvání řízení, nikoli jen k době, po kterou byl úřad nečinný.

Je to obrovský úspěch a významný krok k posílení důvěry občanů ve stát,“ hodnotí změnu postoje ministerstva veřejná ochránkyně práv Anna Šabatová a vysvětluje: „Lidé právem očekávají, že stát organizuje své úřady tak, aby rozhodovaly v zákonem stanovených či přiměřených lhůtách. Pokud se lidé marně domáhají rozhodnutí, měl by za to stát převzít odpovědnost. Právě o tom jsme dokázali přesvědčit další dvě ministerstva.“

Díky ochránkyni bude Ministerstvo dopravy odškodňovat nečinnost

Žádosti o odškodnění za průtahy v působnosti Ministerstva dopravy se často týkají veřejných cest. Spory o existenci veřejně přístupné účelové komunikaci bývají právně složité, přitom je musí rozhodovat i malé obce bez dostatečného odborného zázemí. Důsledkem tohoto stavu bývají mnohaměsíční průtahy, ping-pong mezi úřady a dlouhodobá nejistota účastníků řízení. Typickým příkladem jsou manželé N. z Ústeckého kraje, kterým bylo bráněno v užívání cesty k domu. Když se ani po dvou a půl letech nedočkali rozhodnutí úřadů, zda se jedná o veřejně přístupnou účelovou komunikaci, a po celou dobu byli vystaveni psychické zátěži a nejistotě, jak řízení skončí, žádali ministerstvo o přiměřené zadostiučinění. Nemajetkovou újmu vzniklou nečinností úřadů vyčíslili na 20 000 Kč. Přestože přiměřená délka těchto řízení je 6-12 měsíců, v případě manželů N. jen samotná nečinnost úřadů trvala minimálně 18 měsíců a rozhodnutí své věci se nakonec dočkali až po čtyřech letech. Podle nové směrnice Ministerstva dopravy by dnes s žádostí o odškodnění nejspíš uspěli a dočkali by se tak alespoň symbolické satisfakce za nečinnost úřadů.

Podobné případy neochoty státu převzít odpovědnost za jednání svých úřadů by už dnes měly být minulostí. Lidé, kteří by se ocitli v podobné situaci jako manželé N., by se od ministerstva měli dočkat odškodnění.

Odškodňování v sociálním zabezpečení zbaveno nedostatků

Zatímco Ministerstvo dopravy s odškodňováním teprve začne, Ministerstvo práce a sociálních věcí už od loňského roku plošně odškodňuje ty, jejichž řízení o dávkách či důchodech trvala nepřiměřeně dlouho. „Nejde o žádné vysoké částky. Odškodnění za nemajetkovou újmu, které jsme v našich kauzách z oblasti sociálního zabezpečení zaznamenali, se pohybovaly v řádu několika set či tisíc korun. Důležité ale je, že si ministerstvo uvědomilo svou odpovědnost za podřízené úřady,“ hodnotí současnou dobrou praxi ministerstva veřejná ochránkyně práv.

Ministerstvo postupně odstranilo všechny dřívější nedostatky, postupuje v souladu s judikaturou Evropského soudu pro lidská práva, a to včetně způsobu výpočtu odškodnění.

Pokud se odškodnění týká nepřiměřené délky řízení, poskytuje ho MPSV za celou délku řízení, nikoli pouze za dobu nečinnosti. Jak dále veřejná ochránkyně práv zjistila, pokud je nesprávný postup úřadů zřejmý, vyplácí MPSV odškodnění za způsobenou nemajetkovou újmu rychle.

Příkladem může být stěžovatelka z jižní Moravy, která žádala o příspěvek na mobilitu pro svého syna. Řízení před úřadem práce, které má ze zákona trvat tři a půl měsíce, trvalo 17 měsíců. Za nepřiměřenou délku řízení stěžovatelka po zásahu ochránkyně obdržela odškodnění ve výši 6 000 Kč. Další stěžovatel žádal kvůli svému nedostatečnému příjmu o mimořádnou okamžitou pomoc, aby mohl uhradit náklady spojené s pohřbem svého rodinného příslušníka. Pokud jsou splněny podmínky, tak se tato dávka podle zákona přiznává bezodkladně. Stěžovatel však jednorázovou pomoc ve výši 5000 Kč dostal až po roce s tím, že délku řízení ovlivnily personální změny na úřadu práce. Po zásahu ochránkyně následně obdržel odškodnění za nečinnost úřadu ve výši 12 000 Kč.

Úspěšně skončil i případ stěžovatele z jižní Moravy, který pečoval o svoji nemocnou manželku závislou na péči. Manželka žádala o příspěvek na péči, ale řízení trvalo 17 měsíců a v jeho průběhu zemřela. Přestože po část řízení jednal úřad práce se stěžovatelem jako s účastníkem, MPSV odmítlo jeho nárok na odškodnění za nepřiměřenou délku řízení. Po upozornění ochránkyně na obdobné případy v judikatuře Nejvyššího soudu mu nakonec ministerstvo přiznalo odškodnění ve výši 14000 Kč.

I přes nynější dobrou praxi ministerstva upozorňuje ochránkyně, že by lidé neměli jen pasivně spoléhat na případné odškodnění. Jestliže se setkají s průtahy nebo jinak nesprávným úředním postupem, měli by se bránit už v průběhu řízení a využívat k tomu všechny opravné prostředky. Právě pasivita účastníků řízení, kteří sami nevyužijí možnosti obrany, může být nakonec důvodem pro odmítnutí odškodnění.

Vytisknout

Zpět na aktuality