AKTUÁLNĚ: Українці, увага! Тут ви можете знайти важливі посилання з інформацією про ваше перебування в Чеській Республіці.

Zveřejněno Tisková zpráva

Kulatý stůl k vybraným problémům aplikace stavebního zákona

Dne 28. 4. 2015 se v sídle Kanceláře veřejného ochránce práv uskutečnil kulatý stůl se zástupci všech krajských úřadů, Ministerstva pro místní rozvoj, Magistrátu města Brna, Magistrátu hl. m. Prahy a České společnosti pro stavební právo. Cílem byla diskuze vybraných témat stavebního práva a seznámení účastníků s aktuálními poznatky v této oblasti.

Diskutována byla zejména následující témata:

Stavba neznámého vlastníka

Ve své praxi se setkáváme s případy, kdy nelze s jistotou určit vlastníka stavby. Taková situace představuje problém v řízeních o odstranění stavby a v řízeních o uložení povinnosti ve veřejném zájmu, zejména pokud jde o stavbu, která svým závadným stavem ohrožuje život nebo zdraví osob. Může se to týkat například prasklé kanalizace, ke které se nikdo jako vlastník nehlásí a která svým závadným stavem ohrožuje okolní stavby a pozemky.

Stavebnímu úřadu nepřísluší rozhodovat o tom, kdo je vlastníkem konkrétní stavby, musí však mít jasno v tom, jakými prostředky by měl popsanou situaci co nejúčinněji řešit. Účastníci kulatého stolu proto diskutovali roli opatrovníka, průběh případné exekuce vydaného rozhodnutí a jaké řešení nabízí nový občanský zákoník.

Podle nového občanského zákoníku připadá opuštěná věc po uplynutí 10 let, po kterých se vlastníka věci nepodaří zjistit, do vlastnictví státu. Zejména v případech havarijních staveb však není přípustné, aby stavební úřady po tuto dobu nevyhovující stav stavby neřešily. Účastníci kulatého stolu se shodli na tom, že řízení o uložení povinnosti (například uvedení stavby do řádného stavu, odstranění stavby apod.) by stavební úřady měly v těchto případech vést s procesním opatrovníkem a povinnost samotnou nařídit neznámému vlastníkovi (kterého identifikují prostřednictvím příslušné stavby či pozemku). Komplikaci pak bude představovat výkon takového rozhodnutí, jehož provedení půjde ve většině případů na vrub obcí, které povinnost uloží a povedou také náhradní výkon tohoto rozhodnutí. Domníváme se, že do budoucna by mohl tento problém řešit nový způsob financování náhradního výkonu rozhodnutí stavebních úřadů vydávaných ve veřejném zájmu, k jehož přípravě se v současnosti schází pracovní skupina odborníků, včetně zástupců z Kanceláře veřejného ochránce práv.

Podjatost úřední osoby, systémová podjatost

Na veřejnou ochránkyni práv se obrací účastníci řízení, kteří namítají nezákonný či nesprávný postup úředníků, kteří jsou tlačeni k prosazení zájmů jejich zaměstnavatele, tj. územního samosprávného celku, a jejichž rozhodování je ovlivněno závislostí na politickém či osobním rozhodnutí starosty, hejtmana, rady či zastupitelstva. Ke vzniku takových situací bude v modelu veřejné správy nepochybně vždy docházet. Typickou situací je rozhodování stavebního úřadu o povolení stavby, kde žadatelem-investorem je samo město.

Účastníci kulatého stolu diskutovali s právníky Kanceláře veřejného ochránce práv např. o otázce povinnosti nadřízených správních úřadů zabývat se riziky systémové podjatosti v odvolacích řízeních i bez výslovné námitky odvolatele, o správném postupu v případě, že je namítána podjatost osoby stojící v čele úřadu apod.

Zúčastnění se shodli, že v praxi je třeba rozlišovat situace, kdy je v řízení namítána podjatost úředních osob z důvodu jejich poměru k projednávané věci, účastníkům řízení či jejich zástupcům od situací systémové podjatosti. Případy systémové podjatosti je třeba řešit s ohledem ke konkrétním okolnostem každého případu, přičemž platí, že pro shledání systémové podjatosti nepostačí samotný fakt zaměstnaneckého poměru úředníka k obci či městu, který má na výsledku řízení zájem, ale musí přistoupit další skutečnost zakládající nezávislost jeho rozhodování. V praxi si lze přestavit například situace, kdy volení zástupci územního samosprávného celku mediálně prosazují určité stavební záměry, či jsou dokonce tyto stavební záměry realizací jejich předvolebních slibů.

Změna v užívání stavby

Na kulatém stole účastníci také hovořili o tom, které změny v užívání stavby podléhají schválení stavebního úřadu. Našli shodu v tom, že ne každá změna v užívání stavby či její části vyžaduje projednání před stavebním úřadem, neboť užívání stavby má svou variabilitu. Vždy je třeba posuzovat vliv zamýšlené změny v užívání na okolí i požadavky stanovené jinými právními předpisy, např. předpisy na úseku ochrany veřejného zdraví, požární ochrany či veterinární předpisy.

Standardy kvality bydlení

K 1. 1. 2015 novela zákona o hmotné nouzi ukládá stavebním úřadům provádět, na žádost orgánu pomoci v hmotné nouzi (příslušný úřad práce) kontrolu, zda jiný než obytných prostor nebo stavba pro individuální či rodinnou rekreaci splňuje standardy kvality bydlení. Stavební úřady při provádění kontroly postupují podle zákona o státní kontrole. Splnění standardů kvality bydlení je určující pro přiznání doplatku na bydlení. 

Přítomní kulatého stolu diskutovali praktické otázky postupu stavebního úřadu při kontrole standardů kvality bydlení objektů, jako jsou například rekreační chaty, za kterých je stavební úřad oprávněn vstoupit do takové stavby, či rozsah práv a povinností osob zúčastněných kontroly.

 

Vytisknout

Zpět na aktuality