Vyhledávání
Filtr témat
 
informační linka
+420 542 542 888

Elektronický zpravodaj

Pro přihlášení k odběru našeho elektronického zpravodaje zadejte svůj email.

Aktuálně > Tiskové zprávy 2010 > Zástupkyně ochránce k petici na záchranu lázní Kyselka

Zástupkyně ochránce k petici na záchranu lázní Kyselka

17. února 2011

V pondělí 14. 2. 2011 spustila Asociace sdružení pro záchranu a rozvoj kulturního dědictví České republiky petiční akce Za záchranu lázní Kyselka. V průvodní tiskové zprávě se odkazuje na zprávu Otakara Motejla z šetření postupu orgánů státní správy v případě památkově chráněných objektů lázní Kyselka. Rovněž se zde uvádí, že se  Otakar Motejl vyjádřil v tom smyslu, že v Kyselce není již prakticky co chránit. Uvedená informace není správná a nevychází ani z výsledků šetření prvního veřejného ochránce práv, ani z dalšího, aktuálního postupu zástupkyně ochránce Jitky Seitlové v této věci.

Ve věci stavebně technického stavu budov tvořících areál bývalých lázní v Kyselce a objektů Mattoni továrny vede zástupkyně ochránce i nadále šetření. Stav památkově chráněných budov považuje za alarmující, vyžadující zjednání nápravy od jejich vlastníků a přijetí opatření ze strany příslušných orgánů státní památkové péče.

Aktuální postup zástupkyně ochránce:

V prosinci 2010 se zástupkyně ochránce obrátila na primátora Karlových Varů s žádostí o součinnost ve věci řešení stavebně technického stavu bývalých lázní v obci Kyselka a památkově chráněných objektů tvořících areál bývalé Mattoniho továrny. Učinila tak v návaznosti na zprávu PhDr. Anny Matouškové, náměstkyně ministra kultury, obsahující informace, jaké kroky ministerstvo kultury ve věci prověření rozsahu památkové ochrany areálu bývalých lázní v Kyselce a objektů Mattoniho továrny podniklo.

Náměstkyně ministra kultury sdělila, že k prověření rozsahu památkové ochrany areálu bývalých lázní Kyselka a objektů Mattoniho továrny uložilo ministerstvo kultury úkol Národnímu památkovému ústavu (dále jen „NPÚ“) zpracovat odborné posouzení aktuálního stavebně technického stavu předmětných kulturních památek.

NPÚ v posudku uvedl, že stavebně technický stav areálu lázní spolu s Mattoniho vilou dospěl do stadia naprosté havárie. Dle názoru NPÚ de facto nic nebrání tomu, aby stavební úřad nařídil odstranění staveb, které přímo ohrožují bezpečnost veřejnosti a dopravy.

Podle vyjádření ministerstva kultury dospěly budovy do takového stupně rozpadu, že již nelze zajistit uchování umělecko historických hodnot interiérů. Ze závěrů odborného posudku NPÚ lze podle ministerstva kultury důvodně předpokládat, že v případě areálu lázní Kyselka je naplněna podmínka stanovená v § 8 odst. 1 zákona o státní památkové péči, tzn. zrušení prohlášení za kulturní památku.

Zástupkyně ochránce byla informována o tom, že Ministerstvo kultury již zahájilo proces směřující ke zrušení prohlášení areálu bývalých lázní Kyselka, případně jeho části za kulturní památku. Pokud jde o areál Mattoniho továrny, zde je stav objektů hodnocen jako stabilizovaný a po provedení zabezpečovacích prací funkční. V tomto případě ministerstvo kultury o zrušení prohlášení za kulturní památku neuvažuje.

Zástupkyně ochránce seznámila s obsahem odpovědi náměstkyně ministra primátora Karlových Varů a požádala ho o aktuální stanovisko a vyjádření k dalšímu postupu.

Následně zástupkyně ochránce obdržela zprávu z oddělení památkové péče karlovarského magistrátu (dále jen „magistrát“) jako příslušného orgánu státní památkové péče, z něhož vyplynulo, že magistrát si rovněž vyžádal odborný posudek, a to od NPÚ, územního odborného pracoviště v Lokti. Výsledek zatím magistrát neměl k dispozici s tím, že podle ústního sdělení zástupců NPÚ v Lokti se toto posouzení nadále zpracovává a jsou hledány možné varianty pro další postup v této věci. Magistrát dále uvedl, že se ve věci zrušení prohlášení areálu lázní Kyselka za kulturní památku dotazoval na NPÚ v Lokti a bylo mu sděleno, že NPÚ v Lokti není nic známo o posouzení havarijních stavů a doporučení k odstranění staveb. Naopak NPÚ v Lokti sdělil magistrátu, že zásadně nesouhlasí s odstraňováním celého areálu jako celku. Tento názor zastává i magistrát.

Magistrát uvádí, že celý areál sice je v takovém stavu, kdy je naplněn § 8 odst. 1 zákona o státní památkové péči, konkrétně objekt Mattoniho vily je ve velmi špatném stavu, ale tento stav nelze dle magistrátu označit za naprosto havarijní. Stejně tak je tomu u objektu Ottova pavilonu. Podle magistrátu je v České republice mnoho příkladů, kdy objekty, které vykazovaly mnohem větší známky devastace, bylo možné zachránit a zároveň uchovat zbylé hodnoty, které stále právě Mattoniho vila a Ottův pavilon svoji architekturou a významem vlastní.

Magistrát uvedl, že je v rámci zrušení památkové ochrany ochoten přistoupit na určité rozčlenění hodnotných a méně hodnotných objektů a prvků v rámci areálu lázní a následně na to zrušit památkovou ochranu u některých z nich, ale v žádném případě nedoporučuje odstranění areálu jako celku ze seznamu nemovitých kulturních památek. Magistrát rovněž poukazuje na to, že vlastník věděl, že kupuje areál lázní, který je památkově chráněný, a informoval se také, jaké povinnosti z toho plynou. Stav památky tedy znal, a přesto o objekty jejich koupí projevil zájem.

Zástupkyně ochránce souhlasí s vážným argumentem magistrátu, podle něhož není možné, v zájmu státní památkové péče, přistoupit na pouhé konstatování, že je objekt v havarijním stavu a proto je možné jej odstranit. Tímto postupem by se koupě nemovité kulturní památky ve špatném stavu stala např. jednoduchým způsobem, jek získat lukrativní pozemky pro výstavbu. Magistrát proto nadále jedná s vlastníkem areálu Lázní v Kyselce, jenž na základě vydaného rozhodnutí o nařízení prací, řadu nutných prací provedl a nadále paralelně probíhají jednání o dalších možných postupech. Zásadní pro další postup pak bude odborné posouzení NPÚ v Lokti.

S ohledem na rozdílný přístup k řešení vzniklého stavu ze strany ministerstva kultury a ústředního pracoviště NPÚ v Praze oproti názoru karlovarského magistrátu a místně příslušného pracoviště NPÚ v Lokti, požádala v lednu 2011 zástupkyně ochránce ministra kultury, aby celou záležitost předal k šetření Památkové inspekci, jejíhož nového ředitele počátkem ledna tohoto roku jmenoval. Jako další důvod pro předání věci k šetření Památkové inspekci spatřuje zástupkyně ochránce rovněž skutečnost, že mezi ústředními orgány památkové péče zjevně vázne komunikace směrem k místně příslušným orgánům na úrovni magistrátu a pracoviště NPÚ v Lokti.

Zástupkyně ochránce ministrovi kultury sdělila, že by uvítala, kdyby se z iniciativy Památkové inspekce za účelem projednání dalšího postupu uskutečnilo pracovní jednání zástupců oddělení památkové péče magistrátu, krajského úřadu, odboru památkové péče ministerstva kultury, ústředního pracoviště NPÚ a územního pracoviště NPÚ v Lokti, kde by byl další postup v této záležitosti za účasti všech zainteresovaných úřadů projednán.

Dne 15. 2. 2011 obdržela zástupkyně ochránce zprávu od ministra kultury, z níž vyplývá, že ministerstvo kultury doporučení ve věci svolání jednání akceptuje, předtím však pokládá za nutné dokončit zmapování stavu jednotlivých objektů. Za tím účelem ministerstvo kultury uložilo NPÚ v Lokti zjistit aktuální stav jednotlivých objektů a zpracovat návrh nutného zabezpečení do 31. 3. 2011. Současně Památková inspekce ministerstva kultury oslovila Český svaz stavebních inženýrů s žádostí o zpracování aktuálního zhodnocení stavebně technického stavu jednotlivých objektů rovněž s termínem do 31. 3. 2011, jehož součástí bude odborný odhad možnosti zachování stávajících konstrukcí. Na základě tohoto zjištění bude podle ministerstva kultury možné hodnověrně rozhodnout o možnosti zachování autentických hodnot vybraných částí dané kulturní památky.

Památková inspekce předpokládá svolání společného jednání v průběhu měsíce dubna 2011.

V této souvislosti zástupkyně ochránce připomíná, že i nadále trvá památková ochrana objektů areálu lázní Kyselka. Je tedy povinností orgánů památkové péče magistrátu i ministerstva zajistit, aby nedocházelo k dalšímu ohrožování památkově chráněných objektů.

Sdílet stránku 
Blind Friendly Web – přístupnost webových stránek pro nevidomé a slabozraké blind friendly web
vyrobila Omega Design
Tisk  -  Mapa webu  -  O webu  -  Kontakty  -  Přístupnost webu  -  RSS - Tiskové zprávy  -   RSS - Aktuality z detencí
© Kancelář veřejného ochránce práv